POMNÍK OBĚTEM ŽIVOTICKÉ TRAGÉDIE, č. 8
Alois Kadura zemřel ve věku 31 let, národnost: polská, povolání: horník, bydliště: Životice 27
Adolf Wajner zemřel ve věku 31 let, národnost: polská, povolání: horník, bydliště: Životice 101
Odvedeni k výslechu k lesu, tam byli zastřeleni.
Z knihy Mečislava Boráka: Svědectví ze Životic.
"Ráno jsme uslyšeli střelbu a hrozný křik. To křičela Mrowcová. Podívala jsem se z okna a uviděla jsem ležet v panské pšenici vojáky, jak míří puškami na naši chalupu. Můj manžel i bratr Adolf Wajner se moc polekali, protože slyšeli Mrowcovou a věděli, že Antek Mrowiec ani jeho syn už nežijí.
Poslala jsem manžela zpátky do postele, matka odešla podojit krávy. Oknem jsem viděla, že i chalupa souseda Kanie je obklíčená. Řekla jsem manželovi: Můj bože, co se stane?, padla jsem na kolena a modlila se. Neuběhlo ani pět minut a už byli u nás. Bratr seděl na židli s dcerkou v náručí, před nedávnem mu zenřela žena. Začali křičet a vytáhli manžela z postele. Řekli mu, ať se obleče. Vrhla jsem se k jednomu z gestapáků, prosila jsem ho a hladila, ale on mě odstrkoval a tloukl mě pažbou, až jsem měla ruce oteklé. Jeden z nich řekl: Za pět minut bude váš manžel zpátky. Děti moc křičely. Manžel k nim přistoupil, požehnal jim a řekl: Jdou mě zastřelit jako psa. Gestapák, co uměl česky, znovu ujišťoval, že půjde jen o výslech. Chtěla jsem dát manželovi s sebou něco k jídlu. Dejte mu raději lístky, řekl gestapák. Vzala jsem tašku s lístky, byly tam i peníze. Gestapák mi ji vyrhl z ruky a dal si ji do kapsy. Potom vystrkali muže ven, ani jsme se nerozloučili. Na chodbě čekal bratr. Stačil ještě povědět matce: Opatrujte mi, mámo, Danku!, a pak je oba odvedli. Stáli jsme před chalupou a plakali. Gestapák na nás zavolal: Běžte pryč, nebo budeme střílet! Netrvalo to ani chvilku a od lesa padly dva výstřely. Matka mě ještě utěšovala, že je přece vedli jen k výslechu, že se vrátí. Kolem deváté k nám přišla Zotyková, co roznášela noviny. Ptali jsme se jí, zda neví něco o našich. Ani se neptejte, povídá, všude leží mrtvoly, po celé vesnici. U polské školy leží na břichu živí lidé, nesmějí se ani pohnout a jsou tam i ženy. - Možná, že jsou tam i naši, povídám sestře. Vyšly jsme ven a došly až k Wilczkové, vypadala strašně. Říkala: ...děvčata, raději tam nechoďte. Pod naší chalupou je pět zastřelených! Na panském bylo už postavené žito. Gestapáci převrátili pár panáků a seděli na nich. Dívali se do nějaké listiny, byl to velký arch papíru. Už bylo po střelbě. Přesto ještě pak zašli pro Borského a Hawlika. Když se vrátili chlapi, co odklízeli mrtvoly, přišel k nám Ondrusz, kamarád mého muže, a oznámil mi, že Alojzy už nežije, že ho odnášel. Poznal ho prý podle kabátu, hlavu měl celou rozbitou. Vedle něho ležel můj bratr Adolf.
Maria Slowiková, dříve Kadurová, manželka a sestra
Ráno jsem sice slyšela střelbu, ale myslela jsem, že jde o cvičení. Asi v šest hodin jsem šla napojit dobytek a na dvoře mě zadrželi gestapáci. Vrátila jsem se s nimi zpátky. Syn Adolf seděl doma s dítětem na rukou, nedávno mu zemřela manželka. Protože neměl volkslistu, řekli mu, aby šel s nimi. V chodbě visel kabát švagra Alojzyho Kadury, který po odpolední směně ještě spal. Gestapák prohlédl kabát a našel v něm osobní průkaz s uvedením jména a polské národnosti. Hned se po švagrovi začal ptát, vzbudili ho a odvedli spolu se synem. Říkali, že je vedou jen k výslechu a že nemusí mít strach, pokud jsou nevinní. Řekli si také o potravinové lístky a dostali je. Odvedli naše k lesu. Asi v devět hodin jsme se dověděli o jejich smrti.
Maria Wajnerová, matka"
Pomník občanům zastřeleným nacisty na území Životic za 2. světové války.
(http://www.valecnehroby.army.cz/Moravskoslezský, Havířov - číslo VH: CZE-8108-41848
Není válečným hrobem dle zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech)
Místo: Havířov-Životice, na ul. Zelené, ve vzdálenosti 200 m od domu č. p. 261/19 směrem na Sady Životice.
Parcela číslo: 2827/1, k. ú. Havířov-Bludovice, GPS: 49.7782211N, 18.4748197E
Vlastník: Lesy České republiky, s. p.
Stavba je provedena z godulského pískovce. Jméno vytesáno bez vybarvení.
