POMNÍK OBĚTEM ŽIVOTICKÉ TRAGÉDIE, č. 26
Henryk Bujok zemřel ve věku 38 let
národnost: polská, povolání: horník, bydliště: Bludovice 314
Z knihy Mečislava Boráka: Svědectví ze Životic.
Bydleli jsme v Dolních Bludovicích těsně při hranici s Životicemi. Přišli k nám ještě před pátou ráno a hrozně moc tloukli na dveře. Manžel je pustil dovnitř. Bylo jich pět nebo šest, všichni v uniformách. Ptali se po volkslistě. Potom provedli domovní prohlídku, všechno pozpřevraceli a nařídili manželovi, aby se oblekl. Podala jsem mu šaty. Manžel z nich vytáhl peníze, nechal si třicet marek a zbytek mi podal. Gestapák to viděl a usmál se. Potom odešli. Muž ještě ze dvora zavolal Sbohem!, gestapáci zabouchli dveře. Nesměli jsme z domu. Jen oknem jsem je viděla odcházet, v obilném poli mizely hlavy gestapáků i hlava manželova. Odvrátila jsem se od okna a zrovna padl výstřel.To asi střílejí partyzáni v Osikách, říkaly děti. Až dvanáctileté děcko od Przybylových nám povědělo, že tam leží někdo zabitý. Pak přišla sousedka Waclawiková, co jí také zastřelili syna, a povídá mi: Nesmíš plakat! Nesmíš tam ani chodit, střílejí! Viděli jsme ještě, jako ho odnášeli. Zůstal po něm na poli klobouk.
Florentina Bujoková, manželka
Pomník občanu zastřelenému nacisty na území Životic za 2. světové války.
Stavba je provedena z godulského pískovce. Jména vytesána bez vybarvení.
