POMNÍK OBĚTEM ŽIVOTICKÉ TRAGÉDIE, č. 12
Josef Kraina zemřel ve věku 33 let, národnost: polská, povolání: horník, bydliště: Životice 38
Z knihy Mečislava Boráka: Svědectví ze Životic.
"Vzbudili nás gestapáci v civilu, z kapes jim čouhala hrdla lahví s kořalkou. Oba měli brýle a byli podnapilí, třetí v uniformě mluvil slezským nářečím. Hledali manžela a nechtěli věřit, že je na směně. prohledali dům, nadávali a vyhrožovali. Viděla jsem pak oknem, jak vedli bratry Guziurovy k lesu. O manželově smrti jsem se dověděla až v poledne od své sestry, která ho viděla ležet na kraji lesa na hranici Životic a Horní Suché. Šla jsem se tam podívat. Byl střelen zboku do pravého spánku, druhou ránu měl v prsou. Byla při tom prostřelena i plechová bandaska, v níž si vozil na směnu kávu. Kolo, na kterém jezdil do práce, mu leželo na nohou. Maria Krainová, manželka24 Když se otec pořád nevracel domů z práce, šla se matčina sestra Emilia Kmeťová zeptat k Polokům, zda o něm něco nevědí. Slyšeli jenom, že se za lesem střílí. Hledala dál, až našla otcovo tělo. Společně s matkou jsme byly u otcovy mrtvoly. Vzaly jsme domů jeho kolo a prostřelenou bandasku. I pláště u toho kola byly prostřílené, museli jsme ho dát opravit. V poledne odvezli všechny zabité a otce tam nechali ležet. Teta se šla k Mokrošovi zeptat, co má s mrtvým dělat. Brzy potom pro něho přijeli.
Už ráno otce hledali gestapáci, ale to byl ještě na směně. Udělali prohlídku, podívali se i do komína. Matčin otec, sedmdesátiletý stařeček, měl volkslistu číslo tři, ale nemohl ji honem najít. Už ho chtěli odvést, když ji naštěstí našel.
Wanda Gwóździová, roz. Krainová, dcera"
Pomník občanu zastřelenému nacisty na území Životic za 2. světové války.
Stavba je provedena z godulského pískovce. Jména vytesána bez vybarvení.
