POMNÍK OBĚTEM ŽIVOTICKÉ TRAGÉDIE, č. 21
Josef Kubiena zemřel ve věku 42 let
národnost: česká, povolání: horník, bydliště: Bludovice 196
Z knihy Mečislava Boráka: Svědectví ze Životic.
"Bydleli jsme s manželem a patnáctiletým synem v podnájmu v Dolních Bludovicích. Manžel přišel až v noci z odpolední směny a tak jsme dlouho spali. Asi v půl páté ráno nás probudilo bouchání na dveře. Domácí Chodura jim šel otevřít a pustil je do domu. Bouchali pak u našeho bytu. Šli s rámusem, protože byli podnapilí. Vešlo několik gestapáků. Svítili si baterkami, tehdy ještě v domě nebyla elektřina a venku se teprve rozednívalo. Ptali se manžela na volkslistu a na jméno, a když jim ho řekl, prohlásil jeden gestapák "Pasuje" a nařídil mu, aby se oblékl. Svítil mu k tomu baterkou a pak mi přikázal, abych sundala z oken zatemnění. Než jsem stočila zatemňovací papír, byli všichni pryč. Chtěla jsem jít za nimi, ale v předsíni mi jeden gestapák pohrozil pistolí a polsky mi poručil, abych se vrátila. Co se vlastně stalo, to jsem se dověděla až po sedmé hodině od svého bratra. Řekl mi, že manžel leží zastřelený za stodolou poblíž domku Eduarda Waclawika. Chtěla jsem se tam jít podívat, ale bratr mě nepustil a říkal, že ho hlídají. Asi v devět hodin přišli dva gestapáci a chtěli manželovy osobní doklady. Odvětila jsem jim, že je měl při sobě. Chtěli pak jeho šatenku. Dala jsem jim ji.
Emílie Kubienová, manželka"
Stavba je provedena z godulského pískovce. Jména vytesána bez vybarvení.
Pomník občanu zastřenému nacisty na území Životic za 2. světové války.
Pomníček je nepřístupný, QR tabulka umístěna zde
