POMNÍK OBĚTEM ŽIVOTICKÉ TRAGÉDIE, č. 25
Tadeusz Baron zemřel ve věku 17 let
národnost: polská, povolání: důlní dělník, bydliště: Dolní Suchá 4
Z knihy Mečislava Boráka: Svědectví ze Životic.
"Žili jsme s chlapcem v Suché. Měl sedmnáct a půl roku a pracoval u Traplera jako nádeník. V neděli ráno jel na kole s děvčetem na hory sbírat borůvky. Na bludovickém kopci je zastavilo gestapo a museli předložit doklady. Byli jsme Poláci. Tadka odvedli na Klimoszkovo pole a tam ho zastřelili. Děvče zůstalo stát, když ho odváděli, a potom se vrátilo do Suché. Nemělo ale dost sil zajít ke mně a říci mi to. Až za mnou přiběhla vnučka, která je teď provdaná v Čechách, a povídá: Víš už, babičko, že se Tadio nevrátí, že ho v Bludovicích zastřelili? Žili jsme z toho, co chlapec vydělal a co jsem já přivydělala u lidí. Byl to velmi hodný chlapec. Dvě malé děti mi zemřely, a tak mi zůstala jen provdaná dcera. Teprve za šest týdnů jsem dostala předvolání z landrátu. Písařka v kanceláři se mě ptala, zda vím, že Tadeusz Baron zemřel. Řekla jsem, že nezamřel, že ho zastřelili. Ptala se pak, zda vůbec vím, co mluvím, že co říkám je trestné. Pak přišel nějaký Němec a rozčiloval se, že se to nemělo stát, že to byl občan ze Suché a že neměl se Životicemi nic společného.
Amalia Baronová, matka
Chtěli jsme jet v neděli se známými na kolech na borůvky. Sešlo se nás v Dolní Suché asi deset a po páté ráno jsme vyjeli směrem na Bludovice. U rozcestí na bludovickém kopci nás zastavili dva němečtí četníci a legitimovali nás. Kdo prokázal, že má volkslistu, mohl pokračovat v jízdě. Tadeusze a mne zadrželi s odůvodněním, že jsme polské národnosti. Museli jsme stát u silnice, každý na jedné straně. Asi za hodinu přijelo auto, vystoupili dva gestapáci a odešli do blízkého stavení. Za chvíli se vrátili a po rozhovoru s německými četníky odvedli Tadeusze k Životicím. Já jsem byla propuštěna s tím, že mohu pokračovat v jízdě nebo se vrátit. Až po příjezdu domů jsem se dozvěděla o střílení.
Lidka Venglařová, roz. Jeziorská, přítelkyně"
Pomník občanu zastřelenému nacisty na území Životic za 2. světové války.
Stavba je provedena z godulského pískovce. Jména vytesána bez vybarvení.
