POMNÍK OBĚTEM ŽIVOTICKÉ TRAGÉDIE, č. 17
Josef Duda zemřel ve věku 42 let
národnost: česká, povolání: rolník, bydliště: Životice 13
Z knihy Mečislava Boráka: Svědectví ze Životic.
"Manžel se chtěl v sobotu podívat do hospody na zastřeleného Mokroše, ale pak tam raději nešel a jel pracovat do Bludovic na Podlesí. Tam se už proslýchalo, že se v Životicích bude střílet. Radila jsem mu, aby na čas odešel k mému bratrovi do Horních Bludovic, do protektorátu. Manžel na to řekl, že se nebojí, že přece nikomu nic neudělal. Šel spát, byl však neklidný. Ráno jsem ještě spala, když manžel povídá: Střílejí. Podívali jsme se oknem a viděli, že od Chodury už přicházejí gestapáci. Manžel se rychle oblékl a už tu byli. Sotva si stačil natáhnout kalhoty a obout boty. Ptali se, zda se jmenuje Duda a zda má volkslistu. Řekl jim, že je Čech. Dva gestapáci přišli až do kuchyně, venku stála celá skupina i s četníkem Sattlerem. Znala jsem ho a chtěla jsem za ním jít, ale nepustili mě a nařídili zavřít dveře. Viděla jsem ještě oknem, jak vedli manžela k lesu. Postrkovali ho, aby šel rychleji. Když se od nich vzdálil tak asi na pět metrů, střelil ho gestapák do týla. Kulka mu prošla hlavou, byl na místě mrtev. Později přišla jiná skupina gestapáků. Chtěli sebrat našeho kočího, ale ten byl z protektorátu. Ptali se také po manželovi. Řekla jsem jim, že už nežije. Dopoledne k nám poslal starosta Mokroš pro koně, které potřebovali k odvozu mrtvol. Náš kočí je pomáhal odvážet do Orlové.
Emílie Dudová, manželka"
Stavba je provedena z godulského pískovce. Jména vytesána bez vybarvení.
Pomník občanu zastřenému nacisty na území Životic za 2. světové války.
