Dopis ministru dopravy k problematice stavby koridoru

Situace okolo výstavby rychlostního koridoru se posunula do další fáze, kterou můžeme nazvat schvalovací. Tato část je pro investora nejrizikovější a potrvá několik let. Jsme dlouhodobě přesvědčeni, že celá stavba postrádá smysl, a tak jsme zaslali dne 22. 2. 2022 otevřený dopis panu ministrovi dopravy Martinovi Kupkovi s našimi argumenty. Znění dopisu přikládáme níže a o odpovědi Vás budeme informovat na našem webu a facebooku.

Vážený pane ministře, v zastoupení zoufalých občanů Životic, Havířova, Těrlicka, Horní Suché a Třanovic se na Vás obracíme s prosbou o revizi a pozastavení schvalovacího procesu přípravy stavby „Přeložka silnice I/11 Havířov– Třanovice“ (dále jen „koridor“). I z pohledu nezaujatého občana vyplývá v celém procesu mnoho otázek a sporných situací, které vyvolávají velké pochybnosti o správnosti rozhodnutí koridor realizovat. 

Občané aglomerace dotčené plánovanou stavbou již od roku 2018 upozorňují na závažné nesrovnalosti v prezentaci projektu, zpochybňují jeho přínos a celkové náklady stavby. V roce 2019 byla občany Havířova realizována petiční akce, která měla za cíl přimět samosprávu města Havířova k dostatečnému hájení zájmů občanů svého města. Během několika týdnů petici podepsalo bezmála 4500 občanů. Vedení města Havířova v čele s primátorem a současným poslancem Ing. Josefem Bělicou však odmítlo předmětnou petici v Zastupitelstvu města Havířova řádně projednat. Tento postup nebyl v souladu s ustanovením zákona o obcích, což také potvrdilo ministerstvo vnitra ve svém rozhodnutí č. j. MV-27823-5/ODK-2020 ze dne 23. 3. 2020. Vedení statutárního města Havířova cíleně a dlouhodobě zlehčuje dopady stavby koridoru včetně doprovodných staveb a nekriticky prezentuje přínos stavby pro město Havířov. Dále nepokrytě podporuje zájmové skupiny, stojící za tímto projektem.

V celé přípravě projektu výstavby koridoru nacházíme značné nesrovnalosti, které nevrhají dobré světlo na samotný projekt a vyvolávají otázky o potřebnosti realizace stavby. Základní problémové oblasti jsme v maximální stručnosti sepsali do bodů níže:

-Vize stavby koridoru v tomto území se datuje minimálně 50 let nazpět. Tehdy bylo území téměř prosté, co se staveb individuálního bydlení týče. Rozumíme, že někde okolo roku 1970 nebylo lehké v území moravskoslezského kraje hledat jiné koridory. Území patřilo národnímu těžkému průmyslu, převážně hornické činnosti. Situace se začala dramaticky měnit v devadesátých letech omezováním těžkého průmyslu a postupným zavíráním černouhelných dolů.                               Aktuálně je jednoznačné, že rozsáhlé území po těžbě černého uhlí nabízí nespočet výrazně vhodnějších a levnějších variant vedení koridoru s minimalizací vlivů na stávající obyvatele a životní prostředí, než je tomu v navržené trase dnes.  Je logické, aby tyto ekonomicky výhodnější a pro území udržitelnější variantní řešení byly investorem zohledněny v revizi trasy koridoru. 

-Na území dříve samostatné obce Životice na sklonku II. světové války proběhla odvetná akce nacistického gestapa, na jejímž konci bylo za jediný den 6. 8. 1944 popraveno před svými domy 36 životických mužů a dalších 41 občanů bylo odvlečeno do koncentračního tábora. Místa jednotlivých poprav dodnes v území připomínají pískovcové kameny se jmény padlých. Svým významem a počtem mrtvých civilistů se jedná o největší takovou událost na území Slezska. Tragédie je srovnatelná s nacistickým běsněním v Lidicích a Ležácích. Stavba koridoru prochází přes tato pietní místa a některá nadobro vymazává. Pro místní obyvatele, žijící pamětníky i pozůstalé je toto nepředstavitelné.                                                                                                                              K životické tragédii bylo vydáno několik publikací, mezi nejvýznamnější řadíme práci Mečislava Boráka (Zločin v Životicích, 1980), Danuty Chlupové (Jizva, 2021) nebo Karin Lednické (Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie, 2022).

-Máme opodstatněné pochybnosti, že uvedená cena díla 8,2 mld. Kč je silně podhodnocená a neodpovídá reálné ceně výstavby nové silnice v území. Celý koridor o délce bezmála 20 km je tvořen zhruba ze dvou pětin silničním profilem S 21,5/110, zbývající část profilem S 11,5/90. Stavbu koridoru doplňuje 29 mostních objektů o celkové délce 2,7 km, jeden jednotubusový tunel o délce 495 m a 7 mimoúrovňových křižovatek. I s ohledem na rozpracované realizace obdobných dopravních staveb máme za to, že výsledná cena bude výrazně vyšší, a to v celých řádech. Ve vztahu k výše uvedenému navrhujeme znovuposouzení ekonomiky celého záměru, nejlépe i k alternativní variantě vedení trasy.

-Sčítání dopravy ŘSD v letech 2005, 2010 a 2016 poukázalo na pozvolný pokles dopravy na vjezdových křižovatkách ve městě Havířov. Dále musíme konstatovat, že meziměstská doprava je už dnes řešena velmi kvalitně a nedochází ani v dopravních špičkách k neprůjezdnosti centra Havířova. Většina meziměstské dopravy z města Havířova směřuje směrem na Ostravu. Obě města jsou propojena vysokokapacitní čtyřproudovou, směrově rozdělenou komunikací.                  V rámci modelu dopravy technickoekonomické studie koridoru je patrné, že po dokončení výstavby koridoru doprava v centru Havířova výrazně nepoklesne, místy dokonce i vzroste. Nač tedy budovat obchvat?

-Významná část stavby koridoru prochází rekreační oblastí a klidovou zónou města Havířova. Jedná se o území místní části Životice a rekreační oblast vodní nádrže Těrlická přehrada, která je významnou spádovou oblastí obyvatel přilehlých obcí a částí města Havířova. Je jisté, že hluk a emise z dopravy funkci odpočinku a klidové zóny výrazně naruší.

-Nebyl respektován požadavek odboru liniových staveb a silničního správního úřadu MD v rámci jednání Centrální komise Ministerstva dopravy ze dne 21. 12. 2021 směřující ke zpracování oponentního posudku. Ten by s ohledem na hraniční výsledky nákladovosti stavby ověřil správnost výpočtu ekonomické efektivity projektu.

-V posledních letech je viditelná takřka nekritická podpora vedení města Havířova k výstavbě koridoru, která značně rezonuje ve veřejném prostoru. Vedení města Havířova svou podporu k výstavbě zdůvodňuje argumenty, které nejsou opodstatněné, jako např. vyřešení vnitřní dopravy, vyvedení tranzitní dopravy mimo město atd. Jiné dotčené obce se k danému projektu staví rezervovaně, případně vyslovují nesouhlas s realizací.

Tento otevřený dopis neberte prosím jako nátlak na Vaše ministerstvo, ale jako snahu občanů o nalezení koncensu a vyvrácení pochybností. V této těžké době, kdy občané i stát budou otáčet v kapse každou korunu, je dle nás naprosto nepřijatelné, aby docházelo k takovému plýtvání veřejnými prostředky. Děkujeme Vám, pane ministře za Váš čas, jste naší nadějí na revizi projektu koridoru.

Co víme o cestě

Začátkem roku se v médiích objevila zpráva, že "Ministerstvo dopravy schválilo výstavbu koridoru kolem Havířova, vše má zelenou a stavět se bude“. Pojďme se tedy podívat, jak je tomu dnes.

• 12. 2021 zasedala Centrální komise dopravy k problematice infrastruktury pozemních komunikací a mimo jiné projednávali záměr projektu investiční akce I/11 Havířov–Třanovice
• při předložení byla použita „salámová metoda“ a projekt si rozdělili na dva menší projekty 1. a 2. etapa
• etapa – 6,4 km – začátek Havířova na rozhraní Havířova a Horní Suché (Psí útulek) – 5 mimoúrovňových křižovatek a 8 mostů za 4,7 mld. Kč
• etapa – 12,7 km dále až do Třanovic – 2 mimoúrovňové křižovatky, 20 mostů a tunel v Těrlicku za 10,2 mld. Kč
• přes výtku odboru liniových staveb, že ekonomické hodnocení je s hraničními výsledky, tedy bez žádných rezerv a při dnešním nárůstu cen, požadovali zpracování oponentního posudku za účelem kontroly správnosti ekonomické efektivity, byly tyto záměry 1. a 2. etapy jednomyslně schváleny (můžeme se jen dohadovat, proč se vše tak rychle uzavřelo v době povolebního střídání na ministerstvu dopravy)
• v registru smluv zveřejněna smlouva mezi Ředitelstvím silnic a dálnic ČR a Jacobs Clean Energy s.r.o. s datem 5. 11. 2021 na zpracování oznámení EIA (tzv. malá EIA) pro I/11 Havířov–Třanovice v ceně 722 491 Kč s termínem do 12 měsíců
• po vypracování této zprávy podá ŘSD na Ministerstvo životního prostředí žádost k vyjádření stanoviska k této stavbě

Z pohledu občana je toto ta nejdůležitější část procesu, kdy se dá ještě něco dělat. Všechny instituce, spolky i občané mají 30 dní na prostudování tohoto požadavku a vznesení připomínek k této stavbě. Ministerstvo se po prostudování veškerých podkladů a připomínek k této stavbě vyjádří.