Staneme se tranzitní spojkou mezi Polskem a Slovenskem?

V technicko ekonomické studii najdeme také informace, o kterých se doposud mlčelo anebo se kolem nich jen opatrně našlapovalo. Jednou z nich je  napojení plánované komunikace na budoucí prodloužení silnice I/68 směrem k dálnici D1 (stavba „Silnice I/68 Ostrava, Vrbice(D1) – Havířov (I/11)“), čímž se havířovský region vpodstatě stane tranzitním územím na trase Polsko - Slovensko. Komunikace se tak výhledově stane také významnou severo-jižní osou hustě obydlené aglomerace, píše se hned v úvodu studie na straně 5.

Již v roce 2019 jsme upozorňovali na to, že na území Havířova a dotčených obcí dojde ke znatelnému nárůstu dopravy všech typů, od osobní až po nákladní. Místní politici na to reagovali poznámkami, že strašíme lidi a přeháníme. Nyní se však ukazuje, že naše varování jsou zcela v souladu s textem studie. Na straně 16 se uvádí následující: "Dle předchozích modelů dopravy lze předpokládat, že propojení silnice I/68 až k dálnici D1 zvýší atraktivitu celé trasy a dojde k hmatatelnému nárůstu intenzit dopravy také v aktuálně projektovaném úseku I/68 mezi Havířovem a Třanovicemi".

Jak velký ten hmatatelný nárůst bude?  To zatím netuší ani samotní autoří studie "V rámci projednání této studie bylo dohodnuto, že pořízení modelu dopravy zohledňujícího tento scénář bude řešeno samostatně. Případné ovlivnění technického řešení vlivem odlišných intenzit dopravy bude řešeno aktualizací této studie.", lze se rovněž dočíst na straně 16.

Již nyní je tedy zmiňováno, že stávající návrh není dostatečný a uvažuje se o budoucím rozšíření parametrů komunikace a šířkou počínaje a kapacitou křižovatek konče.  "Je nutné vyhodnotit případné dopady na úsek ve dvoupruhovém uspořádání (Těrlicko – Třanovice) z hlediska kapacity (případné zvětšení počtu jízdních pruhů ve stoupáních, zvětšení počtů pruhů pro umožnění předjíždění) a vyhodnotit případný dopad vyšších intenzit také na řešení křižovatek(kapacitní a bezpečnostní hledisko) a tunelu.", uvádí se na straně 54.

Co říct na závěr? Je zvláštní, že studie přichází s řešením, o kterém se sama zmiňuje, že jeho dopad na krajinu a obyvatele dotčeného území je stále neznámý ale je předpoklad, že bude o dost větší, jen se zatím neví o kolik. Velmi nás také mrzí dosavadní přístup místních politiků. Celou dobu se jejich příspěvky k tématu omezovaly výhradně na samotný obchvat, ale studie jasně ukazuje že záměr obchvatu rozhodně není samostaný projektem, ale jedná se o část plánované nadregionální tranzitní spojky, čemuž také nasvědčuje mapa ve studii, na které je už na první pohled významná mimoúrovňová křižovatka zakreslena.