Technicko-ekonomická studie přeložky silnice I/11 Havířov–Třanovice

Jak jsme Vás dříve informovali na našem facebooku a webových stránkách, společnost ŘSD ČR zpracovala technickoekonomickou studii (dále jen TES) přeložky silnice I/11 Havířov – Třanovice, která byla Ministerstvem dopravy ke konci roku 2020 schválena. Přinášíme pro Vás pár základních informací, které vycházejí ze zpracované studie. Studii jsme pro Vás celou zpřístupnili.

Trasování této dopravní tepny vede hustě zastavěným územím Havířova, Dolní Suché, Prostřední Suché, Horní Suché, Životicemi a Těrlickem. Stavba má proměnlivé šířkové uspořádání od 11,5m (krátký úsek v Prostřední Suché v místě možného budoucího napojení I/68, úsek od životických sadů až po Třanovice) po 24,5 m (část podél sušských rybníků, úsek z Prostřední Suché po životické sady). Součásti TES byly také zpracovány modely dopravy. Předpokládané náklady stavby činí 7,4 miliardy Kč bez DPH.

 

TES potvrdila, že po realizaci dopravního koridoru:

  • v centru Havířova intenzita dopravy v podstatě neklesne (naopak na Hlavní třídě dokonce stoupne)
  • na celém Podlesí doprava výrazně vzroste (například nárůst dopravy na Dlouhé třídě bude činit více než 5 700 vozidel denně)
  • přes Životice po koridoru projede okolo 11 000 vozidel denně
  • na stávající „rovince“ v úseku startu a cíle v Těrlicku naroste doprava o 1 500 vozidel denně
  • v Životicích dojde k demolici několika domů starousedlíků, značná část plochy životických sadů bude nenávratně zabetonována.

Potvrdilo se také, že TES přeložky silnice I/11 Havířov – Třanovice vůbec nepočítá s nárůstem dopravy po realizaci navazující přeložky I/68 (Bohumín, Vrbice, Havířov), které dalo Ministerstvo dopravy na konci roku 2020 zelenou se zahájením přípravných prací. Jedná se zcela jistě o záměr tyto dvě stavby rozdělit a hodnotit každou samostatně. Dochází tak k zásadnímu ovlivňování schvalovacích mechanizmů obou připravovaných staveb. Po zprovoznění I/68 lze tedy očekávat ještě výrazně vyšší čísla nárůstu dopravy na havířovském koridoru a hlavně podstatnou změnu v druhu dopravy. Z Havířova se stane tranzitní uzel a nic na tom nemění ani prohlášení vedení města Havířova, že se pokusí zajistit zamezení vjezdu tranzitní dopravy na havířovský obchvat. Toto prohlášení postrádá jakoukoliv logiku a je mimo kompetence politického vedení města Havířova…

Závěrem je třeba říci, že stavba dopravního koridoru nedává žádný smysl z pohledu významných benefitů pro město Havířov a okolní obce. Úkolem koridoru je převedení veškeré regionální a tranzitní dopravy směrem na Slovensko, jak je uvedeno hned v úvodu TES. Nárůst dopravy v zastavěných plochách města díky propojení komunikační sítě zajistí jen více emisí, prachu a hluku, o negativních dopadech této stavby na život nejen životických obyvatel není potřeba diskutovat. Z pohledu města Havířova by mělo smysl řešit mimoúrovňové křižovatky na ulici Ostravské a Orlovské, které by zajistily bezpečný a plynulý provoz a odbočení na jednotlivé části Šumbarku. Ale to by zase ostrouhali spekulanti…