Pojďme se podívat na jeden z nejcennějších objektů v Životicích. Věřte nevěřte, žijí zde občané, kteří ani netuší, že zde máme takový skvost. Tak se podívejme trošku do historie i té nedávné, kterak zámek bojuje o památkovou ochranu.
V památkovém katalogu Národního památkového ústavu se k našemu zámku píše ke dni 14. února 2021:
Objekt zámek, Moravskoslezský kraj, okres Karviná, Havířov, Životice, Michníkova č.p. 110/2, Památková ochrana: kulturní památka rejst. č. ÚSKP 11474/8-3946, stav ochrany: památkově chráněno, katalogové číslo: 1000120753.
Původně příčně průjezdný patrový objekt zámku obdélného půdorysu s mansardovou střechou. Drobné šlechtické sídlo postavené údajně již v 16. století. Dnešní podoba je výsledkem stavebních zásahů v 19. a ve 20. století.
Historie zámku
Okolo roku 1580 náležely Životice do vlastnictví Pavla Bludovského z Bludovic, za něhož také vrcholily spory o les „Suský“ a o užívaní cesty, vedoucí od tohoto lesa na Těrlicko.
V té době byl v Životicích zřejmě postaven renesanční zámek, který nadlouho tvořil nejen šlechtické sídlo, ale také správní centrum malého panství Životice. Poté byl mnohokrát přestavován. V letech 1591 – 1594 patřila ves Frydrychu Kladrubskému ze Svrčova. O tři roky později zde zaznamenáváme dalšího majitele. Dne 28.1. 1597 potvrdil totiž v Těšíně kníže Adam Václav, že urozený vladyka Adam Scipion z Kretčína a na Životicích zapisuje ve svém zboží 2000 zlatých slezských věna manželce Kateřině Marklovské z Žebráče. Kateřina Marklovská ze Žebráče vlastnila Životice až do roku 1614. Majitelé Životic a majitelé zámku se pak rychle střídali. Protože Životice byly malý statek s malými výnosy, často nám mizí záznamy o majitelích i obci samotné.
V roce 1621 sídlil v Životicích Jan Tluk z Tošanovic. Po něm v roce 1630 vlastnil Životice Levin Kardinál z Viderna a roku 1679 se připomíná Jindřich Skočovský z Kojkovic, jehož manželkou byla Anna Javorská z Javoří. V roce 1718 vlastnil Životice Bernart Marklovský z Pernštejna. Roku 1768 získala Životice Charlotta von Franken, rozená Larischová ze Lhoty, později znovu provdaná von Parchwitz. Již v roce 1781 je prodala za 19 000 zl. generálu Janu Tobiáši Seegerovi von Därrenberg, který se stal majitelem Dolních Bludovic. Ten vlastnil Životice až do své smrti v roce 1794. Po jeho smrti se na Životicích často střídali majitelé. Mnohdy šlo spíše o bohaté statkáře než šlechtice. Pozornost si zaslouží Jindřich Michnik, který ve 20. letech 19. stolení uskutečnil empírovou přestavbu zámku, v Životicích také provozoval pivovar a ve vsi založil roku 1861 školu. Z vděčnosti byla ulice, ve které se zámek nachází pojmenována Michníkova.
Architektonicky je nejcennější vchod, umístěný v ose průčelí hladké fasády o sedmi okenních osách s jednoduchým kamenným renesančním portálem, otevírajícím vstup do původního průjezdu, v němž se dochoval zbytek nečitelného nápisu.
V zámku se po 2. světové válce nacházelo muzeum boje proti fašismu a kanceláře statku. Muzeum bylo v roce 1984 přesunuto do nové budovy. V současnosti zámek patří soukromé osobě.
Nedávná historie
Soukromý vlastník požádal v roce 2014 ministerstvo kultury o zrušení prohlášení za kulturní památku stavby zámečku Životice. V řízení se vyjádřil Magistrát města Havířova, který nepochopitelně doporučil zrušení prohlášení zámečku za nemovitou kulturní památku. K tomuto „odbornému“ stanovisku se vyjádřil Krajský úřad Moravskoslezského kraje, který zrušení nedoporučil a zaslal své odborné stanovisko Národnímu památkovému ústavu, pracoviště Ostrava. Ten se zrušením památkové ochrany nesouhlasil. Ministerstvo kultury v únoru 2019 vydalo rozhodnutí o zrušení prohlášení stavby zámečku Životice za kulturní památku. V listopadu 2019 Národní památkový ústav podal podnět a ministr kultury rozhodl o přezkumném řízení a pozastavil rozhodnutí Ministerstva kultury tak, že objekt nadále požívá památkové ochrany.
Proč se tak stalo?
Protože Zámek v Životicích je i v současném stavu dochování jedinečným příkladem panského sídla na historickém území Těšínska a posledním dochovaným objektem tohoto typu na území města Havířova. Zároveň je posledním hmotným nositelem historické paměti na panství (statek) Životice, jeho držitele i významné osobnosti spojené se zámkem a obcí Životice, což vyniká ještě více v kontrastu s takřka neexistujícími písemnými prameny.
„Zámek v Životicích stojí historicky na území Těšínského Slezska spadající pod Těšínské knížectví (v letech 1653-1918 v majetku Habsburků, od roku 1920 rozdělené mezi Českou republiku a Polsko). V současnosti patří do městského obvodu Havířov, který vznikl kromě Životic v katastrech obcí Šumbark, Dolní Suchá a Dolní Bludovice. Město Havířov vzniklé na zeleném drnu překrylo téměř bez výjimky starou urbanistickou strukturu včetně předindustriální architektury dochované pouze zlomkovitě. Kromě panského sídla v Životicích je dochován již pouze zámek v místní části Šumbark. Zámek v Šumbarku byl však utilitárně v minulosti přestavěn a nebude možné z něho již cenné informace získat. Životický zámek je tak v současné době jediným objektem v katastru Havířova, který v sobě nese stále nepopiratelné informace o minulosti stavebních památek regionu a po jeho odborně podchycené obnově by se mohl stát významným dokladem historie Těšínska. V tomto kontextu je také třeba připomenout zánik množství podobných staveb v okolí od roku 1989, aniž by došlo k jejich důkladné dokumentaci. Za všechny jmenujme objekty v Marklovicích, Dolních Třanovicích a Prostředních Bludovicích.
Doufejme, že náš zámek se nezařadí do seznamu zaniklých staveb, ale naopak by si mohl najít cestu na výsluní a stát se chloubou a svědectvím historie našeho katastru.
